Hodnocení změn ve výuce předmětu Vývoj spisovné češtiny z hlediska vyučujících a studujících jako východisko inovace v dalších semestrech

1. Cíl inovace

Podstatou inovace výuky v předmětu Vývoj spisovné češtiny v semestru podzim 2024 byl přechod od přednášky k výuce, do které se aktivně zapojili studující. Jednotlivá témata z vývoje českého jazyka si připravovali jako skupinové projekty a prezentovali je v jednotlivých lekcích s využitím názorných pomůcek a aktivizačních metod a nástrojů, kterými se snažili zapojit do práce celou studijní skupinu. Převzali tak z velké části úlohu učitele, vyučující z řešitelského týmu projektu[1] působili jako supervizoři, v případě potřeby jako konzultanti. Jednotlivé prezentace hodnotili v průběhu a v závěru semestru nejen oni, ale též studující ve skupině: ti vyplňovali jednak hodnoticí dotazníky ke každému tématu, jednak závěrečný evaluativní dotazník, v němž vyjádřili svůj názor na výuku v celém semestru.

Zkušenosti s prvním semestrem inovované výuky, jejich sdílení s řešiteli jiných projektu na reflektivních setkáních, podněty z konference Exkurze do dobré výuky a reflexe a doporučení studujících v dotaznících jsou východiskem pro návrhy k inovaci v dalších semestrech.

2. Průběh výuky směřující k inovaci, její hodnocení a sdílení zkušeností

2.1 Zkušenosti vyučujících ze zahájení a z průběhu výuky jako východisko k dalším inovacím ve výuce

Na první hodině se ukázalo, jak náročné může být získání studujících pro inovační postupy a přesvědčit je o prospěšnosti větší atraktivitě nového způsobu práce s tématy, přestože to vyžaduje více jejich vlastní aktivity. Studující vyslovili názor, že v posledním ročníku výuky je pro ně větším přínosem přednáška, která je příliš časově nezatíží a poskytne jim podklad pro přípravu ke státní závěrečné zkoušce. Někteří z nich také nevěřili, že stejně kvalitní jako přednášky vyučujících budou i prezentace studujících – podobný názor vyjadřují studující i v jiných předmětech. Bylo tedy zřejmé, že odmítavý postoj na počátku semestru nemusel znamenat neochotu aktivně se zapojovat do výuky, ale např. obavu z toho, že se budou obtížně domlouvat ve skupinách, v nichž budou projekt připravovat, že je taková práce časově zatíží, že vlastní projekt (prezentaci) nedokážou připravit kvalitně.

Vyučující se snažili vysvětlit především následující:

– Prezentace tématu z vývoje jazyka v širších souvislostech literárně-kulturních a historických je přínosem jednak pro samotné prezentující, u nichž rozvíjí jednu ze stěžejních dovedností učitele – pohlížet na téma v mezipředmětových/mezioborových vztazích, jednak pro celou studijní skupinu, která si tak může zopakovat poznatky nejen z předmětu Vývoj spisovné češtiny, ale i z jiných oblastí a navzájem je propojit.

– Využití názorných pomůcek nejen zatraktivní prezentaci ve vysokoškolské výuce, která pak lépe udrží pozornost studijní skupiny, ale také naučí studující posoudit, jaké pomůcky jsou pro téma a předpokládané adresáty nejvhodnější a současně dostupné.

– Využití metod a nástrojů aktivizace před zahájením prezentace i po ní jednak poskytne studujícím možnost zopakovat si a zafixovat znalosti potřebné ke státní závěrečné zkoušce, jednak přináší podněty pro využití v budoucí učitelské praxi.

Vzhledem k tomu, že šlo o výraznější změnu formy výuky ve srovnáním s předchozími semestry, vyšli vyučující studujícím vstříc poskytnutím návodu k tvorbě prezentací – detailní doporučenou strukturu i s doporučenými časovými údaji, nabídli jim možnost zapůjčení odborné literatury i pomoc v podobě konzultací. Současně byli studující ujištěni, že vyučující budou k hodnocení jednotlivých vystoupení přistupovat s přihlédnutím k tomu, že je výuka inovovaným způsobem realizována poprvé.

Díky vstřícnosti garantky předmětu a komunikaci řešitelského týmu studující po počáteční nedůvěře až odmítavém postoji navrženou inovaci akceptovali: o tom svědčila kvalita hned první prezentace a stoupající úroveň prezentací dalších.

Jako klíčová se ukázala vzorová prezentace předvedená jednou z vyučujících na druhé lekci, kterou studující hodnotili velice pozitivně a která i je motivovala k vytvoření dalších kvalitních prezentací. Většina studujících se snažila připravit skutečně kvalitní vystoupení: nespokojili se pouze s přečtením textu jako referátu, ale podle doporučené struktury prezentace se snažili využít i názorné materiály a zařazovat do tématu aktivizační metody, na které pak vstřícně reagovala studijní skupina. U prvních prezentací byly jisté rezervy ve využití názorných pomůcek: prezentující se omezili na fotokopie textů, nevyužívali např. obrazový materiál, ukázky hmotné kultury, ukázky z uměleckých i dokumentárních volně dostupných filmů. První prezentující skupiny však měly obtížnou úlohu, protože neměly možnost opřít se o prezentace dřívější a o rady a doporučení vyučujících k dalším vystoupením, měly i méně času na přípravu prezentace než skupiny následující. Autoři a autorky dalších prezentací již obrazový i audiovizuální materiál využívali.

Stejně tak bylo možné vidět rezervy ve využití metod a nástrojů aktivizace: u prvních prezentací to byly spíše klasické pracovní listy s testy a hádankami a otázky kladené přímo pracovní skupině zařazené většinou v závěru (po prezentaci). Autoři a autorky dalších prezentací využívali jak pracovní listy, tak soutěžní testy v elektronických aplikacích a neomezovali se přitom jen na určitý časový úsek prezentace: někteří svoje vystoupení otázkami týkajícími se významných událostí a osobností daného období zahajovali a pak plynule přecházeli k jazykové situaci, jiní předložili studijní skupině hned na začátku prezentace pracovní listy s otázkami otevřenými vztahujícími se k historické a ekonomické situaci. Takový postup však vyžadoval též shrnutí odpovědí členek a členů studijní skupiny alespoň do krátké a přehledné charakteristiky historické etapy, což se přednášejícím ne vždy podařilo zejména kvůli nedostatku času a zřejmě v důsledky menší zkušenosti.

Celkově však byla patrná vzestupná tendence nejen úrovně prezentací, ale i činnosti celé studijní skupiny: zatímco po prezentaci prvních dvou témat byly reakce skupiny na dotazy a podněty prezentujících opatrné, od prezentace třetího tématu se aktivita celé studijní skupiny a vstřícnost výrazně zvýšily a reakce prozrazovaly zaujetí tématy.

Pro inovaci výuky v dalších semestrech je pro řešitelský tým důležitá analýza pozitivních výsledků práce studujících i nedostatků, ale také analýza příčin nedorozumění se studujícími při zahájení semestru a promyšlení takového přístupu, který může konfliktní situaci zabránit.

2.2 Hodnocení inovace studujícími jako východisko k optimalizaci výuky v dalších semestrech

Také z hodnocení zpracování jednotlivých témat a výuky v celém semestru v dotaznících vyplynuly důležité podněty pro výuku v dalších semestrech.

Ve faktografické složce studující hodnotili pozitivně možnost připomenout si dříve získané znalosti, utřídit je a zasadit do historického období a širšího kontextu. Pro budoucí učitelskou praxi považovali za důležité např. informace o významných osobnostech (Cyril a Metoděj, Jan Hus, Jan Ámos Komenský), znalost staročeských legend, zajímavé by podle nich pro žáky základní nebo střední školy mohlo být čtení starých právních textů a srovnání se současnými právními předpisy. Naopak pravděpodobně nebudou ve výuce pracovat se staroslověnskými texty, které jsou pro žáky základní i střední školy příliš náročné. V závěrečném hodnocení pouze cca 10 % studujících uvádělo, že se v průběhu výuky dozvěděli fakta nová, podle jejich názoru většinu znali z předchozích let studia. Někteří doporučovali faktografickou složku v prezentacích spíše omezit a více se soustředit na metody podání a prověřující aktivity. Pozornost více než faktům věnovali hodnocení kvality prezentací. Nejčastěji oceňovali kultivované podání, přehlednost a systematičnost prezentace, srozumitelnost a využití metod a nástrojů inspirativních pro pedagogickou praxi, např. skupinové práce (práce v expertních skupinách); pracovních listů (hádanek, kvízů, otázek) a webových aplikací kahoot, bloocket, pexeso... Jako nejslabší bylo nejen vyučujícími, ale i studujícími hodnoceno využití názorných pomůcek. Tato stránka prezentací však mohla být ovlivněna také nedostatkem času a nedostatkem informací o tom, kde získat podklady. Studující navrhovali věnovat v následujících semestrech pozornost právě této složce prezentací, tj. doporučit na začátku výuky konkrétní materiály, které mohou být využity jako názorné pomůcky nejen v semináři, ale i v praxi na základní a střední škole (obrazový materiál, ukázky knih, filmové a hudební úryvky, využití AI např. k oživení obrazu, významné postavy, situace…). Stejně by přivítali výraznější využití aktivizačních metod (metody kritického myšlení), forem (frontální opakování, práce ve skupinách) a ověřovacích nástrojů.

3. Závěry pro práci v dalších semestrech (podzim 2025, podzim 2026…):

Situace z počátku semestru podzim 2024 i průběh výuky potvrdily zkušenosti sdílené na reflektivních setkáních: řešitelské týmy různých projektů se shodly na tom, že zejména při přípravě úvodní lekce každého předmětu je třeba důkladně promyslet, jak vzbudit u studujících zájem o předmět, jak jim v případě zavádění nových metod výuky vysvětlit, že pro ně mohou být více přínosné než metody původní a jak reagovat na případné odmítavé postoje studentů. V předmětu Vývoj spisovné češtiny to znamená následující.

a) Před začátkem semestru budou studujícím dány k dispozici nejen obvyklé informace v katalogu předmětů (sylaby: výstupy z učení, osnova, studijní literatura, požadavky k zápočtu), ale také detailní vysvětlení postupů výuky. Využita bude interaktivní osnova, ve které bude inovovaný způsob výuky podrobně vysvětlen v úvodní kolonce.

Dále budou do interaktivní osnovy zařazeny:

* témata s dílčí osnovou a podrobnými faktografickými informacemi, kterých mohou studující při přípravě prezentace využít; ke každému tématu bude připojena sekundární literatura;

* kvalitní prezentace sloužící jako motivační vzor s upozorněním, že jsou chráněny autorským zákonem jako autorské dílo; nelze je tedy „kopírovat“.

Na základě návrhu vyučujících i studujících mohou být postupně připojovány:

* doporučené materiály vizuální, auditivní, audiovizuální – konkrétní příklady s odkazy

* doporučené aktivity: metody, nástroje – konkrétní příklady

b) Na prvním setkání bude předvedena vzorová prezentace, kterou realizuje vyučující, studující budou i tuto prezentaci hodnotit a budou mít možnost vyjádřit se k ní ze všech hledisek (obsah, uspořádání, metody a jejich zařazení) a diskutovat

c) Studujícím bude nabídnuto několik příkladů struktur („vzorců“), podle kterých si mohou prezentaci připravit, srov. Výsledky výuky – doporučené struktury prezentací. Některé prvky jsou společné: na počátku všech je zařazena charakteristika období v širších souvislostech; následuje stěžejní část – výklad o jazykové situaci, v závěru jsou vždy prověřovací aktivity, rozdíl spočívá v tom, v které části prezentace zařadí prezentující skupina aktivizační činnosti a jaké metody aktivizace využije.

V případě aktivizace pomocí otevřených otázek ve výkladových částech provede prezentující skupina vždy alespoň stručné shrnutí, které si mohou ostatní studující z prezentace odnést.

Přínos inovace spatřuje řešitelský tým nejen v přechodu od výuky, v níž jsou studující spíše pasivními příjemci informací, k výuce, do níž se aktivně zapojují v pozici vyučující, ale především nahrazení orientace na faktografické znalosti zaměřením na schopnost prezentovat téma v mezioborových souvislostech a na dovednost využívat různé názorné pomůcky a metody, které nejen zaujmou studijní skupinu, ale mohou být následně uplatněny i v učitelské praxi na základní a střední škole. Zejména závěrečné hodnocení výuky studujícími ukázalo, že právě tuto rovinu prezentace považují za důležitější než pouhé předávání a získávání informací.

Vzory prezentací (další dostupné též na Výsledky výuky – doporučené struktury prezentací.)

Vzor prezentace I

1. Úvod: historická charakteristika období, důležité události, kulturní zázemí, vzdělanost, sociální vztahy…

Názorný materiál: obrazy, filmové ukázky, odkaz na známé dílo umělecké literatury s tematikou daného období

2. Jazyková situace: předpokládá se znalost podoby jazyka (hláskových změn), které se prezentace explicitně věnovat nemusí; důraz bude kladen na jazykové publikace (pokud již existovaly) a na literaturu uměleckou, odbornou, úřední, právnickou, v níž se jazyková situace odráží.

3. Výzva studijní skupiny k aktivitě, tj. k tomu, aby doplnili informace z různých oblastí, které jsou podle nich důležité a které nezazněly.

4. Prověřovací aktivity (pracovní listy, kvízy, hádanky v tištěné i elektronické podobě)

 

Vzor prezentace II

a) Úvod: historická charakteristika období, důležité události, kulturní zázemí, vzdělanost, sociální vztahy…

b) Výzva studijní skupiny k doplnění dalších informací, které považují za důležité

Názorný materiál: obrazy, filmové ukázky….

2.

a) Jazyková situace: předpokládá se znalost podoby jazyka (hláskových změn), které se prezentace explicitně věnovat nemusí; důraz bude kladen na jazykové publikace (pokud již existovaly) a na literaturu uměleckou, odbornou, úřední, právnickou, v níž se jazyková situace odráží.

b) Výzva studijní skupiny k doplnění dalších informací, které považují za důležité

 

3.

Prověřovací aktivity (pracovní listy, kvízy, hádanky v tištěné i elektronické podobě)

 

doc. PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D., katedra českého jazyka a literatury

Mgr. Hana Svobodová, Dr. phil., katedra českého jazyka a literatury

PhDr. Ivana Kolářová, CSc., katedra českého jazyka a literatury

 

Spolupráce:

Mgr. et Mgr. Kateřina Malá

Mgr. et Mgr. Kristýna Zuzaňáková

MgA. Filip Hauser, Ph.D.

 

[1] Projekt MUNI/IVV/0863/2024 Jazyk v diachronii aneb vývoj spisovné češtiny. Text je dostupný na https://is.muni.cz/auth/el/cus/ekurzy/PRPINOV24/0863_2024_jazyk_v_diachronii_aneb_vyvoj_spisovne_cestiny/0863_2024_Jazyk_v_diachronii_aneb_vyvoj_spisovne_cestiny.qwarp?prejit=14068596